R.I.P., Rudo!
Rudolf Musílek slavil na začátku prosince své dvaašedesáté narozeniny. Byl svým způsobem nenápadný, nepsalo se o něm, protože nestřílel góly, nebyl na ledě, ale byl nedílnou součástí mančaftu Kozlů už mnoho let. Dělal tu mravenčí práci, o které se nemluví, ale bez které by tým nemohl fungovat. Hráčům dělal šťávu, připravoval ručníky na střídačku, staral se o dresy, otevíral vrátka. Donedávna zapisoval i statistiky. Jako vedoucí týmu působil v týmu mnoho let. A každý ho znal.
On sám byl velký patriot. Nevynechal pomalu jediný trénink, natož pak zápas. Byl duší týmu. Mezi třetinami o zápase si rád dával klobásu a byl tak trochu odborník na všechny klobásy v druhé lize. On byl ten, kdo jako poslední zamykal kabinu, nasedal do autobusu. Staral se o ty nejmenší detaily.
,,Ruda byl jeden z těch lidí, kterých je všude málo, nadšenec každým coulem, a především obětavec zapálený pro kolínskou střídačku. Bude pro nás hodně složité, a jsem o tom dokonce přesvědčen, že zacelit tuto díru v kolínské lodi po něm se nám vůbec nepodaří. Čest jeho památce,“ vzpomněl na Rudu Musílka prezident klubu Václav Nedbal.
Ruda byl oblíbený a známý mezi druholigovými funkcionáři. Jak se říká, byl u Kozlů „známá firma“ a s každým prohodil pár slov. Po jeho smrti přicházely také kondolence z jiných klubů, třeba z Tábora, Pelhřimova, Děčína, Jablonce, Žďáru, Sokolova nebo Písku.
Ruda Musílek zemřel náhle, ale v poklidu ve spánku cestou na utkání v Bílině. Jak fanoušci prozaicky poznamenali, velký kozel zemřel mezi svými kozly.
,,Milujeme náš klub a bereme ho jako svou druhou rodinu a každý, kdo měl v srdci kozla a dýchal pro Kolín, si památku zaslouží. Proto všechny prosíme, aby v sobotu přišli se svíčkou a uctili památku jednoho velkého kozla. Prosíme i ty, co na hokej nechodí často. Ruda si za ta dlouhá léta zaslouží narvaný zimák, kde se bude vyvolávat jeho jméno,“ vzkázal za fanoušky Kapr, jeden z jeho členů.
Fanoušci u zimního stadionu u brány u pekárny udělali také pietní místo, kde od středy zapalují pro Rudu svíčky.
Celá událost nemálo zasáhla i kolínský mančaft. Za kabinu na něj vzpomněl kapitán týmu Josef Malý, který hraje v áčku Kozlů více jak deset let a dalo by se říci, že spoluhráči i trenéři se mu na střídačce měnili, Ruda tam byl ale pořád. ,,Je nám to všem moc líto a smutno, protože nás opustil kamarád, který byl spoustu let nedílnou součástí naší party. Kamarád, který s námi držel v kabině, u ledu i na pivku a svým osobitým způsobem vždy s láskou zastával svoji funkci. A hlavně to byl hrozně hodný člověk!"
Na závěr ještě nutno dodat, že Ruda Musílek kromě hokeje miloval i fotbal a svou osobností zaštítil i fotbalový klub Štítarský SK, kde působil jako funkcionář a ve své době byl i předsedou klubu.
Čest jeho památce! R.I.P., Rudo!
