Rána od šéfa? Nevzpomínám si, usmívá se posila Josef Skořepa. Tým prý bude hodně dobrý
Bývalý dlouholetý jihlavský kapitán Josef Skořepa přichází v jednačtyřiceti letech do Kolína jako velmi zkušená ofenzivní posila.
Svou kariéru rozdělil především mezi dva kluby, Benátky nad Jizerou a Duklu Jihlava. Krátce si zahrál i za Mladou Boleslav a Liberec, ale úplné začátky v seniorském hokeji prožil v mateřském Nymburce. A to v éře, kdy byly ostré bitvy mezi Kolínem a Nymburkem vrcholem sezony pro oba sousedské kluby.
„Mám to v paměti (úsměv). Vždy, když jsme přijeli s Jihlavou do Kolína, tak jsem si na to vzpomněl. Jak tady, tak v Nymburce byla tenkrát ve druhé lize parádní atmosféra.
Tehdy by vám
nymburští fanoušci přestup do Kolína asi neodpustili…
Tak oni mi
neodpustili ani přestup do Benátek. S Kolínem by to asi v té době
bylo podobné.
Narazil jste už na
kolínském stadionu na nějakého protihráče z té doby?
Zatím jsem tu
málokoho potkal, v létě je hala pustá. Rozkoukávám se a kluci z
té doby už nehrají. Asi to chce trochu času, než na někoho
narazím.
Snažil jsem se vám
tou otázkou trochu přihrát, protože v té éře byl asi
nejostřejším bekem Kolína dnešní předseda klubu Luboš From.
Tak to jsem vůbec
netušil. Jestli jsem od něj dostal nějaké tělo, tak si
nevzpomínám (smích). Mně tenkrát bylo asi šestnáct roků,
takže si ta jména už moc nevybavuju. Pamatuju si Karla Nedbala s
Káďou, jinak vlastně ani nevím, kdo tenkrát za Kolín hrál nebo
nehrál.
Tak přeskočme do
současnosti. Jak se upekl váš příchod ke Kozlům?
Bylo to docela
rychlé. Kolín o mě měl zájem už v průběhu minulé sezony. A i
dřív jsme spolu tak trochu koketovali, poptávali se, jestli nebudu
končit v Jihlavě. Teď už mi Dukla nenabídla žádný kontrakt
pro příští ročník a pro mě byl přestup do Kolín
nejjednodušším řešením.
V Dukle asi
necháváte kus života...
Za těch osm let
jsem tam posbíral spoustu super zážitků. Prakticky pořád jsme
hráli nahoře v tabulce, nepříjemný byl jen sestup z extraligy.
Bylo to pro mě nádherné období a na Jihlavu budu vzpomínat jen v
dobrém.
Kolín se na rozdíl
od Jihlavy zatím mezi prvoligovou špičku nevyšvihl. Co v tomhle
směru očekáváte?
Budeme chtít
překvapit. Věřím, že mluvím za všechny, ale určitě si tady
chci zahrát play off. Čím výš v tabulce budeme, tím bude sezona
klidnější.
Soupiska zatím není
úplně široká, mužstvo se rodí postupně. Máte představu, jak
bude sestava nakonec vypadat?
Něco mi Lukáš
Krejčík (manažer) i pan Šťastný (hlavní trenér) říkali, ale
zatím ty možnosti zůstávají pod pokličkou v šatně. Jsem
přesvědčen, že nebudeme mít špatný tým. Budeme mít hodně
dobrý tým.
A vaše role v něm?
Něco padlo, debata
na to téma proběhla, ale nechám to na trenérech. Co jsme si
řekli, zůstane mezi námi. Během sezony se může stát plno věcí,
já jsem připraven svou roli naplno plnit, ať bude jakákoliv.
Mluvíme spolu na
ploše, těsně po návratu z tréninku v lese. Jak letní přípravu
snášíte?
Běhy mi vadí, ty
dlouhé mi vyloženě nedělají dobře (smích). Zrovna dneska jsem
měl i nějakou úlevu, neběžel jsem jako ostatní daný úsek
pětkrát, ale jen třikrát. Jinak sprinty ani posilovna mi nijak
proti srsti nejsou. Ona ta letní příprava moc nebaví nikoho. Mohl
jsem si vybrat i individuální trénink, ale jsem tu nový hráč,
takže jsem se chtěl co nejrychleji seznámit s dalšími kluky.
V červnu mužstvo
čekají i výjezdy do Říčan, kde je celoročně k dispozici led.
Vítáte takovou možnost?
Já jsem takhle brzy
na ledě nikdy nebyl, i když v Jihlavě ta možnost byla. Tady jsem
si řekl, že budu jezdit, na stará kolena si vyzkouším něco
nového. A uvidíme, jestli to bude prospěšné nebo ne.
Máte plán, jak
dlouho ještě chcete profesionálně hrát hokej?
Každý se mě na to
ptá asi už deset let. Jak dlouho ještě budeš hrát? Já to beru
tak, že když drží zdraví a je o mě stále zájem, není problém
v té hokejové kariéře pokračovat.
