Hlavní trenér Jan Šťastný o Přerovu i cílech: Věřím, že příjemně překvapíme
Po prvním zápase byl hlavní trenér Jan Šťastný spokojený. S opravdu neoblíbeným Přerovem totiž Kozlové loni čtyřikrát padli. V nové sezoně jej hned na první pokus porazili a navíc neinkasovali. Jak viděl hlavní trenér Kolína výhru 2:0? A co pověděl o týmu, práci s mladíky nebo cílech pro nový ročník?
Trenére, máte za sebou první zápas Chance ligy v sezoně 2023/24. Jak se rodila výhra nad Přerovem?
Na úvod to byl pro nás strašně těžký soupeř, který patří k našim neoblíbeným. Moc se nám proti Přerovu nedaří. Do utkání jsme šli s veškerým respektem a pokorou. Měli jsme strach, aby nám v zápase nechybělo po povedené přípravě i trochu toho štěstí. Ale od první třetiny kluci plnili to, co jsme si řekli, byli jsme i dobře připravení na soupeře. Byl to tedy takový klasický první zápas, který byl v první třetině nervózní z obou stran.
Ve hře možná byly nepřesnosti, ale úsilí bylo obrovské, že?
Hrálo se strašně rychle, nebylo ale moc prostoru na to se prosadit. Hrál se urputný hokej a čekalo se na chybu. My nějaké šance měli, ale soupeř čekal vyloženě na naše chyby. Naše mladá obrana to zahrála velmi dobře, dá se říct, že kluci nechybovali. Věřili jsme, že ve třetí třetině dostaneme šanci. A že gól dáme. Jsme rádi, že jsme si pomohli přesilovkou, to kluky pak uklidnilo. Parádní věc pak předvedla čtvrtá lajna, která nám druhým gólem dala klid a pak si tým šel za vítězstvím.
Takže s výsledkem zřejmě panuje velká spokojenost, je to tak?
Jsme spokojení, že jsme do sezony dobře vstoupili. Čeká nás dalších jedenapadesát kol, soutěž bude mít neskutečnou úroveň, budou rozhodovat detaily. Musíme ale pracovat. Do půlnoci si výhru užijeme, pak už se připravujeme na další zápas.
První zápas s nulou vzadu. To je na jedničku, ne? Co budete chtít ještě zlepšit?
První zápas je vždycky těžký, všichni chtějí uspět. Nechci se vymlouvat, ale i led byl pro hráče vzhledem k horkému počasí těžký – kotouče skákaly. Musíme pracovat na zdravém sebevědomí. Jsou tady šikovní kluci, kteří umí hrát hokej. Je tady výborná parta, tým si sednul. Máme tady všechny hráče, které jsme tady mít chtěli. Postupnými krůčky budeme pracovat i na zakončení, abychom gól dali i dříve, protože možnosti proti Přerovu takové byly. A tím se uklidnili.
Když se vrátíme ještě před start Chance ligy, tak jak byste se ohlédnul za přípravou?
Po vzoru A-týmu Hradce jsme cíleně nastupovali primárně proti zahraničním týmům, o tom jsme se bavili s Tomášem Martincem. Je super hrát v přípravě s týmy, které nepotkáte v soutěži. Myslím, že jsme se celkově utkali se zajímavými týmy. Zápasy proti slovenským a rakouským celkům byly zajímavé zkušenosti. I souboje s U23 týmy Salcburku a Lince přišly vhod – to byly pomalu bruslařské závody, ve kterých jsme dostávali docela zabrat. Kondičně nás to připravilo a pomohlo do startu Chance ligy, i proto jsme vydrželi hrát celých šedesát minut. Protože už jsme byli zvyklí hrát na krev z přípravy.
V přípravě řádil útok Stanislav Vrhel – Petr Moravec – Kryštof Ouřada. Jak se vám je povedlo dát dohromady?
Byla to taková moje myšlenka. Ale nesmíme zapomenout na kluky v obraně – Štěpána Němce a Honzu Hampla. Je to celá mladá lajna, která bruslí a má obrovský pohyb. Vidím v nich obrovský potenciál, proto dostali hned na začátku sezony roli ve druhé pětce. Jsou pro tým klíčoví, hrají druhou přesilovku. Jsou to šikovní hokejisti, kteří potřebují hrát – tady u nás. Dostat velkou roli a hrát hodně minut. Přeju jim, aby to v budoucnu dotáhli do extraligy, protože na to mají. Ale chce to postupnými krůčky – opravdu hrát, mít patřičnou minutáž, a když to dobře dopadne, tak věřím, že už brzy v extralize šanci dostanou.
Vás práce s mladými hráči obecně baví, je to tak?
S tím jsem tady do toho šel. V českém prostředí není úplně trpělivost s tím dát mladé do extraligového i prvoligového týmu. Tady je to naopak. Nemůžeme sice hrát jen úplně na mladé, potřebujeme i zkušené hráče, protože soutěž se hodně zkvalitňuje. Mně práce naplňuje v tom, že u mladých kluků se dá spoustu věcí změnit. Když se s nimi pracuje a tlačí se na ně, o což se snažíme – jsme na ně trochu tvrdší, tak o to víc jim to může pomoct v jejich hokejovém rozvoji.
Už několik let funguje spolupráce Kolína s Hradcem Králové. Jak je na tom podle vás? A dá se ještě něco zlepšit?
Každý rok je to lepší a lepší. V mém prvním roce to bylo takové zkušební, druhý rok byl zase obrovsky ovlivněný zraněními, pro nás to v Kolíně bylo šílené. Ani jsme se k tomu pořádně nevraceli, ale nikdo neví, že jsme tady půl sezony trénovali ve třinácti lidech a neměli ani počet hráčů do zápasů. Spousta kluků sem jezdila jen na otočku. A i s takovými možnostmi jsme zvládli uhrát sedmdesát bodů v Chance lize. Vážím si obrovsky kluků, kteří tady minulý rok byli, a nenechali to padnout. Doufám, že jsme se poučili. Jak my, tak i Hradec. Kádry budou trochu širší, protože to nemůžeme podcenit. A co zlepšit? Vždycky se dá lépe komunikovat. Stojím si za tím, že dokážeme a můžeme vytěžit z naší spolupráce více.
S jakými cíly jste vstoupili do Chance ligy?
Chceme se v každém zápase rvát o body. Chceme bodovat, bavit diváky. Chceme dotáhnout více lidí na stadion, protože si myslím, že českých týmů v Chance lize není tolik. Stává se z toho taková moravská soutěž. Rádi bychom hokej ve Středočeském kraji pořádně rozvlnili a usadili se. Jdeme zápas od zápasu, nechceme dávat nějaká velká prohlášení. Ale zároveň nechceme mít ani stažené kalhoty a pasovat se do role outsidera a kandidáta na sestup, kam nás pasuje veřejnost. Věřím, že příjemně překvapíme.
